Karsch, Kars und Kühberg, Karis, Kaars, Karasj, Karasy - známy od roku 1380

Vinice v Karasech

"Čím je víno méně vznešené, tím je lepší. Plinius"

Jednou z mnoha zajímavostí naší vesnice jsou nyní bohužel zanikající vinice, jejichž pozůstatky můžete spatřit vedle vznikající novostavby na zde již pozvolnějším a perfektně jižním směrem orientovaném svahu, hned vedle statku Mariánov ve směru k Zahrádkám.

Místní vinice jsou, vzhledem ke stáří obce, velice mladé. Ačkoli je pěstování vína v našem kraji doloženo už z roku 1686, kdy měl jakýsi nájemce hostince Zum Schlosser právo šenku vína, ale jen od místních vinařů, současná, nyní asi definitivně zaniklá vinice v Karasech byla založena až roku 1977 v době státního statku Zákupy, panem P.Kmentem, na celkové ploše 2,5 ha. V té době to byla jediná vinice v okrese a nejsevernější vinice na území republiky. Místo pro vinici bylo výborně vybráno na pozvolném jižním svahu severního břehu rybníka,jehož odraz vodní hladiny ještě zlepšoval podmínky pro pěstování vína. První sklizeň proběhla roku 1982 a z odrůd se zde pěstovaly různé druhy vinné révy, Müller-Thurgau, svatovavřinecké modré, portugalské modré a rakouská, v současné době opět velmi módní odrůda Zweigeltrebe. Vroce 1983 bylo ve sklepech pod zákupským zámkem uloženo 80hl vinného moštu. Zimy v letech 1997 a 2000 vinice poškodily natolik, že pan Kment byl donucen pěstování vína zanechat. Pokus o obnovení vinic proběhl v roce 2005 a vinice byla z malé části obnovena. O její definitivní zkázu se však postarali současní majitelé pozemků a vinice v současné době, bohužel, již neexistuje..

Vinice v Karasech

Je více než pravděpodobné, že v Karasech však bývala vinice mnohem dříve. Jednak se v dřívějších dobách pěstovalo o mnoho více vína. než-li dnes, čemuž napovídají i poměrně časté místní názvy jako Weinberg - Vinný vrch, leckdy pocházející ze středověku. V Karase nejspíše byla vinice,což právě dokládají místní názvy, bývalo zde pole "U viniční cesty" a cesta K vinnému vršku - Zum Weinbergel.

Informace z encyklopedie viničních tratí a obcí na území ČR, pak uvádí tyto informace (z roku 2008):

tát: Česká republika 

Oblast: Čechy 

Podoblast: Litoměřická 

Celková rozloha vinic [ha]: 3.7 

Osázená registrovaná plocha vinic [ha]: 3,7 

Počet registrovaných pěstitelů: 

Údaje z roku: 2008

Popis:

V této zřejmě nejseverněji položené obci, kde se u nás ještě réva pěstuje, existuje pozoruhodně dlouhá vinařská tradice. Obec podala začátkem roku 2008 žádost o zařazení mezi vinařské obce a mezi ostatní vinařské obce se dostala Vyhláškou 254/2010 . Mé prosbě o mapku a textové údaje bylo ze strany současného obdělavatele vinic (který si ovšem přeje i nadále vystupovat jen pod přezdívkou floriš) vyhověno téměř obratem a daleko před oficiálním uznáním za vinařskou obec:

Zahrádky u Č. Lípy - Karasy

Viniční trať Mariánov

Popis trati: 
pozemky se rozkládají na vápnitých spraších na silikátovém podkladě s příměsí vulkanitových zvětralin, půda je písčito-hlinitá, svahová orientace je jiho-jiho-západní. 

Vinice a dosud pěstované odrůdy: 
Čihadlo - Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Tramín červený, Sieger, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské červeno-bílé
Kmentovo - Müller Thurgau, Rulandské šedé, Svatovavřinecké, 
Modrý vinohrad - Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Modrý Portugal

Obnova vinařství, ke které zde došlo po více než 350 letech, se datuje k r. 1976, kdy založil p. František Kmenta z popudu Velkovýkrmen Zákupy vinohrady na severním břehu Novozámeckého rybníka v sousedství selské usedlosti Mariánov. S ohledem na klimatické podmínky nejsevernějšího okraje vinařských aktivit v ČR byly pozemky osázeny hlavně odrůdami, které dokáží plodit i v méně příznivých letech. Zatímco jeden vinohrad (Čihadlo) posloužil spíše pokusným účelům a byl posléze opuštěn, zbývající vinohrady (Kmentovo a Modrý vinohrad) po desítky let rodily zajímavé víno specifického chuťového zabarvení. Po opakovaném značném poškození vinic mrazy došlo v roce 2003 k dočasnému ukončení hospodaření na Modrém vinohradu, zatímco vinohrad Kmentovo byl alespoň zčásti obnoven.

Současnost: 
Od r. 2004 se réva pěstuje z celkové rozlohy viniční trati Mariánov (3,7 ha) pouze na obnovené části vinohradu Kmentovo na rozloze 0,8 ha a prozatím pouze bílé odrůdy. Dominující odrůdou je Müller Thurgau, na několika partiích figuruje i Rulandské šedé. Ačkoli se jedná o nejsevernější vinice v Čechách, viniční trať Mariánov se svou polohou, půdními a klimatickými podmínkami poskytuje hrozny pro výrobu překvapivě kvalitního bílého odrůdového vína. Na kvalitu pěstovaných hroznů má velice příznivý vliv blízkost vodní plochy Novozámeckého rybníka, a to jak z hlediska oslunění révových keřů, tak kvůli vlhkosti vzduchu a půdy a vyrovnávání teplotních výkyvů. I proto lze dosahovat v příznivých letech vyzrálosti hroznů, vyhovující jakostním parametrům pro výrobu vín s přívlastkem. 
Hospodaří zde Novozámecké vinařství

© karasy.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma